Maminkovství

Basic life update VOL.4

Ach. Jsem tak moc zaneprázdněná chystáním budoucí rubriky, že vás vůbec nestíhám upgradovat o žabomyší novinky z našeho žabomyšího světa. Určitě jste stihli postřehnout, že v úterý letíme na dovču. Zdenda mi ve čtvrtek říká „Hlavně na sebe dávej pozor, když se chystáme pryč.“. Od tý doby jsme stihli být u doktorky s podezřením na zranění v koleni, stihla jsem si ve spánku udělat monokl vedle oka o dětskou zábranu na kraji postele, pořezat si chodidlo na levý noze a nárt pravý nohy…. 😅 Jako hele, já vždycky byla rebel, jo.. Ale spíš mi přišlo, že to byla záležitost mindsetu. Teď se mi zdá jako by se to tomu tělu tak zažilo, že když mi někdo něco takhle řekne nebo dá za úkol, každá buňka mýho těla začne automaticky dělat opak, ač můj mindset už je jinde, nebo nevim. 😄

Za poslední dva týdny (to je totiž zhruba ta doba před kterou ten nápad vlastně vznik) jsme oznámili náš plán vycestovat pár lidem a otázka, která následovala, byla ve většině případech stejná. „A to jedete i s malou?“ duhh. Ne, jedeme bez malý, asi, nebo co. Kde bychom to dítě prosim vás nechali? 😄 Už jste někdy viděli rodiče, kteří si jedou pryč na tejden a 11měsíční dítě nechají doma? „Pozitivní“ na tom je, že je prakticky úplně jedno, co těm lidem řeknete. Když byste řekli, že nejedete, tak se maximálně zeptají, kde malá bude, ale pak už to dál neřešej – respektive ne s vámi, zato ve své a vaší společné sociální bublině to budou řešit o sto šest, že jedete na týden pryč a svoje mimino necháváte někde hlídat. Když teda řeknete, že jedete, tak řeknou „A to se nebojíš?“ a dál to neřešej – respektive ne s vámi, zato ve své a vaší společné sociální bublině budou řešit o sto šest, že jedete pryč za doby koronavirové, že riskujete život svůj a svého dítěte, že jste nezodpovědní. Kdyby nebyl koronavirus, tak že letíte s dítětem letadlem, že je to nebezpečný… Nedejbože, kdybyste řekli „S malou? Jak jako s malou? Cože, tohle dítě je moje?“. Ať děláte, co děláte, všem se nikdy nezavděčíte.

Musím říct, že to bylo těžký rozhodnutí. Kdo mě sledujete, víte, že jsem Zdendovi k narozkám v říjnu dala letenky do Londýna. Kupovala jsem je u Smartwings, jenže ti se pak v prosinci, asi kvůli brexitu či co, rozhodli, že v roce 2020 nebudou už do Londýna lítat, takže mi letenky zrušili. Po refundaci jsem poctivě plánovala, kam bychom tak mohli jet a poslala Zdendovi návrh destinací a termínů, kam se můžeme podívat. Věřte nebo ne, vybral si Řím. Měli jsme letět koncem dubna, přesnej vám nepovím, protože se mi ty termíny už trochu pletou 😅 A pak se stal pan koronavir, takže let po dlouhém neznámu, co bude a nebude, zrušen. Přišel mi pár týdnech voucher a já dlouho, dlouho přemýšlela, co s ním.

Nemůžu říct, že bychom vyloženě řešili nějaký veliký existenční problémy, ale fakt, že Zdenda dělá v oboru, kterej byl a stále je zasaženej prakticky nejvíc, nemůžu jen tak zazdít. Nechci se v tom nějak hrabat, takže vám jen povím, že muselo přijít veliký rozhodování, jestli voucher využijeme teď, nebo jestli i přes to zažádáme o refundaci a já Zdendovi koupím k narozkám dodatečně něco jinýho… Nakonec jsem se podívala na letenky, když se objevily první informace o otevření evropských hranic k 1.7., a zjistila, že ceny jsou na červenec stejný jako předtím, a že vlastně by nebylo tak špatný letět někam do zahraničí… Dlouho (v mym impulzivním měřítku dlouho, jinak to byl rámec hodin, dní 😄) jsme zvažovali jaký druh dovolený a jaká destinace pro nás bude ekonomicky nejpřiznivější a proto jsme se nakonec rozhodli využít ten voucher, protože dopravu máme vlastně zadarmo. V neposlední řadě by prostě bylo blbý, kdyby měl Zdenda v říjnu další narozeniny a dárek k posledním stále nikde.. 😅 A v nejneposlednější řadě od září, podzimu, už se rozvolní úplně vše a Zdenda bude mít takový práce, že by ani nebylo kdy jindy kupón využít. No a v nejnejneposlednější řadě si myslím, že když letíme do Barcelony, je na to ta úplně nejlepší doba, protože je veliká část lidí, která nikam neletí, protože se buď bojí nebo vzhledem k situaci nemá peníze, a tím pádem jsou ty metropole prázdný a je to skvělá příležitost mrknout se na ty nejvyhlášenější památky nejvyhlášenějších evropskejch měst bez front, omg! 😍

Vlastně se celý ty teď už snad 4 měsíce chystám navštívit centrum a projít si ho, abych si užila tu prázdnotu a tu atmosféru, ale nějak jsem na to neměla čas a prostor a zrovna když jsem se minulej týden dostala do centra, tak pršelo, že jsem zase hned jela domů. 😅 Moje sociální sítě se kupěj fotkama z nějaký terasy u Staromáku a říkám si, tyjo, to je krásnej výhled, tam prostě taky musím! Ale pak si vzpomenu, že mám malýho, úžasnýho ďáblíka, kterej má teď předchodící mezifázi a vzhledem k přestěhování do Kbel už není centrum tak blízko a easy to get to… Ač! Musím zaznat, že jsme naposled jely vlakem (#countryliferealhard) z Masaryčky a není to až taková dálka, nějakých 20 minut? Panují v něm ale trochu rodinný podmínky, asi se na tý malý lince všichni znají, průvodčí nám familierně řekl “ Tak mu dejte radši bůček“, když si Eleanor radostně chrumkala červenou řepu… Pro mě, člověka se sociální fóbií, nic moc, takže se do něj zase chvilku nechystám… 😅

Během pár dní nahodim video, ve kterým se dozvíte víc o nový chystaný rubrice, včetně data prvního novočlánku, do tý doby nám přejte krásnou dovolenou, budu určitě spamovat s fotkama 😃 Krásný zbytek července ❤

Mohlo by se vám také líbit...

1 komentář

  1. […] pěknej bič, pamatuju já si z tý dovolený ještě vůbec něco? 😅 V minulým článku (here) jste si mohli přečíst, proč jsme se rozhodli zrovna pro Barcelonu. Vydali jsme se s Ryanairem […]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *