Těhotenství

Čtvrtý měsíc těhotenství část I. / Leden 2019

Konec prvního trimestru, konec veškerých počátečních potíží. Zjistíte, že je možný zůstat vzhůru i déle než 20:30, můžete jíst aniž by vás za každé sousto trestala vlastní žáha. Přesáhli jste onu magickou hranici 12. týdne a šance na potrat už je opravdu malinká a tak začínáte ke svému dítěti pociťovat první plné pocity náklonnosti a odevzdání. Říká se, že druhý trimestr je nejlepší období, kdy ještě vycestovat do zahraničí, protože stejně jako opadnou počáteční potíže, ženu ještě ani netrápí nic z těch pozdějších – problémy s pohybovým aparátem apod. A doopravdy to tak je! Je to super si někam vyrazit ještě než porodíte. Ta poslední dovolená bez dětí s vaším mužem, romantika, paráda ♥ Je to obzvlášť super, když vám období 4. – 8. měsíce těhotenství, kdy vás pojišťovny stále jistí, vyjde do teplých letních měsíců a nemusíte se teda ohlížet po exotice. A když už se po ní ohlížíte, když nemáte ségru jako já, která vám v půlce nadšeného vybírání dovolené poví jestli náhodou v té střední Americe, kam se chystáte, není virus Zika? *zvuk padajícího a tříštícího se nádobí* No jo, my vlastně žijeme v prapodivný scifi době, kde existujou populační věci jako viry Zika a rodí se děti s malinkou hlavou, kdy 99% z nich ani nepřežije. Virus se dokonce dá s jistotou poznat až ve třetím trimestru. A když se podíváte na země, ve kterých řádí, najdete tam snad všechny exotické destinace, kam se v lednu a únoru jezdí za vedrem (zdroj). 
Vybrali jsme tedy Kanárské ostrovy, kde v lednu bývá okolo 20 stupňů a ještě jsme to jak naschvál schytali, podle místních byl letošní leden nejchladnější, co pamatujou. Ale pořád lepší než ty zimní oškliviny u nás, že. A nebudu lhát, že mě Kanáry, přesněji Fuerteventura, neuchvátily. Takový rozmanitosti přírody na jednom malinkatém ostrově, to je něco nádherného. Ovšem, že bych si přála, aby byli trošku ekologičtější a mohla se tu o tom rozpovídat, ale uf, zlákat se nenechám. Když jsem na otázku proč jedeme do takový zimy svému gynekologovi odpověděla zika virem, odvětil něco jako „Zika virus? To ještě někde lítá?“, takže pro mě opravdu nebyl vhodným zdrojem rady. Někomu to může přijít lhostejný a fuk a přehnaný a bůh ví co, já mohla ale srovnávat s naší dovolenou v létě v Thajsku. Zatímco já se nemusela ani moc stříkat repelentem a za celou dovolenou měla třeba tři štípance, Zdenda jima byl obalenej od hlavy až k patě napříč celou dovolenou a regiony Thajska a to měl spotřebu zhruba 1 repelent na 2 dny. A přenašečem je většinou muž. Zika virus se u nich nemusí vůbec nijak projevit a v jejich spermatu je pak dále uložen až 3 měsíce! A já jsem si zrovna nepřála, aby i naše miminko bylo zasaženo novodobým vynálezem přírody na zmírnění overpopulation.  
Kromě jiného jsme měli za sebou také první screening (pozn. – Prvotrimestrální screening je kombinací několika testů, jejichž výsledky vyhodnotí počítačový program a stanoví tak riziko vrozených vývojových vad. Celé vyšetření probíhá mezi 11. – 14. týdnem těhotenství, nejpozději 13+6. Jde o poměrně novou, nejefektivnější metodu, jejíž schopnost záchytu vývojových vad je až 90%. – zdroj) a všechno vyšlo v nejlepším pořádku, takže jsme si opravdu mohli dovolenou užít naplno (ale nemyslete si, hormony na tom byly pořád stejně, takže jsem se jeden den neobešla i bez pořádný deprese). Tématům, co bychom dělali, kdyby vyšly výsledky „špatně“, jsem se snažila vyhýbat a nebudu to hlouběji rozvádět ani nyní. Co bych ale udělala jako první a určitě to doporučuju všem, než bych si nechala miminko vzít, šla bych minimálně k dalším dvěma, třema doktorům, nesdělila jim výsledky u prvního doktora, a nechala si tedy udělat stejný test nezávisle na tom prvním. Často se totiž stane (bylo to u pár mých kamarádek a známých), že doktoři řeknou, že bude děťátko postižené a ženám se pak narodí naprosto zdravé děti. A stejně to funguje i naopak. 
Ještě vám možná povím, že já nejsem moc zastáncem potratu – nebo zastáncem, nejsem pro ani proti v obecném rozměru, každý svého štěstí strůjcem, každý si se svým tělem může dělat, co chce, a jestli není nikomu proti srsti zabít v sobě plod jako nějaký virus, proč ne. Já jsem spíš proti nezodpovědnému těhotenství – a to je to neplánované, kdy jsou lidi nezodpovědní a neumí se v dnešní době plné možností před otěhotněním chránit, pokud to pak má končit potratem nebo velice smutným životem. Sama nejsem nejzodpovědnější člověk na světě, ale partnerů jsem měla pár a nikdy jsem na potrat jít nemusela. Možná mám v tomhle trošku radikálnější názory, omlouvat se za ně nebudu, jen to prostě nechápu. A je mi moc moc líto všech „nechtěných dětí“. Kdyby mi někdo řekl, a to víc odborníků, že mé dítě bude postižené, budu dlouho zvažovat všechny možnosti – o jak veliké míře postižení se bavíme? Je to postižení na úrovni mentální, nebo fyzické? Přežije dítě první roky života, nebo nemá ani šanci na přežití? Tohle všechno by pro mě byly důležité informace, než bych se další týden bezhlavě objednala na potrat. 
Díky Bohu jsme nic takového řešit nemuseli ♥ Naše děťátko bylo zdravé jak jen dítě může být. Mimochodem, ten první screening byl celkově dost nepříjemný zážitek. Šla jsem tam sama, protože jsem vlastně ani nevěděla do čeho jdu, a když jsem tam přišla, zjistila jsem, že všechny maminky tam mají svého tatínka a díky tomu, že jsem tam byla věkově asi nejmladší, měla jsem nepříjemný pocit, že na mě všechny koukají jako bych se nechala zbouchnout někde támhle na diskošce. V samotné ordinaci byly pak dvě sestřičky a doktorka, které si ze mě ještě dělaly srandu – ptala jsem se kvůli dostatku/nedostatku hotovosti, kolik stojí fotka ze screeningu, a bylo mi výsměšně odpovězeno, že „stovka, tu snad u sebe máte.“. Sestřička se mě ptala „Kolik vážíte?“ a na vteřinu stejně i doktorka „Kouříte?“, když sem tedy odpověděla, že vážím 74 kg, začala se mi doktorka smát, že na to se mě vážně neptala, ač mi obratem, potom co se všechny tři skvěle pobavily, odpověděla, že se opravdu v tu chvíli sestřička ptala na váhu. No, bylo to dost nepříjemný, protože je člověk v těhle chvílích dost odhalenej a zranitelnej, takže na další screening jsem přišla vyzbrojená Zdendou, a bylo to hned o nečem jinym. 😀
Chtěla jsem rozebrat i výběr porodnice, protože to k tomuhle období (v Praze) také patří, ale budu to teda muset rozdělit na dvě části, nejen proto, že už by to bylo moc vyčerpávající, ale taky proto, že už to vůbec nestíhám. Tak si všichni užijte čarodejnice, zítřejší První máj a buďte veselí, šťastní, a hlavně na sebe navzájem všichni hodní ♥ A to jak v reálném životě, tak na sociálních sítích, jak na svou rodinu, kamarády a známý, tak na lidi úplně cizí. Lásku všem, papíky ♥

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *