Těhotenství

Pátý měsíc těhotenství / Únor 2019

V polospánku pootevřu oči a tápu, kde je Zdenda. Spíme každej na svojí půlce postele a já si uvědomuju, že už moc času než bude muset do práce nezbývá, tak se nemotorně přesouvám na jeho půlku a zezadu ho objímám cítíc teplo jeho těla a všechnu tu lásku, kterou mezi sebou máme, když najednou.. Co to sakra? Jako by se mi v břiše něco převalilo a mermomocí se natlačilo na mojí břišní stěnu a Zdendovy záda.. To není možný, vždyť je ještě hrozně brzo. Kolikátej jsem? 15. týden? A spala jsem dál. O přibližně 10 dní později mi však naše miminko dokázalo, že to možný je, když jsem se takhle dopoledne válela a najednou jako by se mi něco přesunulo z jedný strany břicha na druhou, a teď ta obří boule! Provázená obdivem, a zároveň hromadou euforie, když se vám tam miminko takhle poprvý pohne. Je to zase o něco hmatatelnější, doslova ♥ 
Chtělo se mi skákat radostí a křičet to do světa „Já jsem cejtila svoje miminko!“, běhat po okolí a všem dávat šáhnout. 😀 Dává to smysl, proč se těhotný zhlukujou do těhotnejch hloučků, a spíše se vídají s kamarádkami, které už děti mají. Protože jedině ty tohle dokáží ocenit, když to samy zrovna prožívají, nebo nedávno prožívaly. Ono totiž nikoho z vašich single nebo bezdětných kamarádů vážně nezajímá, že máte obří bouli na břiše a něco jste právě ucítili. Ani váš chlap z toho ze začátku nemůže cítit takový hluboký nadšení jako vy. Co teprve někdo, koho se to netýká už vůbec? Pro ty jste teď takovej okraj společnosti, který se snažej vytěsnit, protože chlastat s nima jít nemůžete a zároveň jste tak nesnesitelně šťastní, že i kdybyste chlastat mohli, asi by vás stejně nesnesli. #truthbetold
Samozřejmě a opět si z toho nic nedělejte, jestli jste teď v 16tt nebo víc či méně a ještě jste svoje miminko ještě necítily. Většina případů cítí své miminko až někdy po 20. týdnu, záleží vše na tom, jak máte umístěnou placentu. A protože nechci lhát ani mystifikovat, ale ani si to kvůli tomu googlit, nebudu vám ani tvrdit jak ta placenta má nebo nemá být umístěna, abyste miminko cítila dřív anebo naopak později. Každopádně já měla štěstí, že jsem ji cítila už takhle brzo a moc ráda na ty první pohyby vzpomínám, protože ta vlna tý euforie, byla něco neskutečně nádherného ♥ 
Ale jinak únor, pfff.. Co bych vám k němu ještě řekla? Za mě je to asi nejméně výraznej měsíc celýho těhotenství, byl to měsíc mého přerodu zase v novou fázi Míši, bylo to po dovolený, takže jsem byla na jednu stranu super vyčištěná, ale na druhou stranu zase super otrávená, že musím být zrovna tady. A ač mě už přešly počáteční známky těhotenství a ty pohyby bylo jediný dle čeho jsem mohla soudit, že těhotná vážně jsem, jedině hormony mi v tu dobu dávaly zabrat. Ať už to bylo během nějakýho filmu (vážně :D), nebo během životní situace, která mohla být naprosto stupidní, ale mně přišla naprosto závažná, ať už to bylo naštvání na Zdendu, když přišel z piva později, než měl, nebo jsme nešli na večeři, když slíbil, že půjdeme, vždycky se mi pomalu bortil svět! 😀 Ať už to bylo večné nervování se s příbuznými, kteří snad měli pocit, že na jména pro naše dítě budeme pořádat referendum a že na jejich názoru ohledně jména dítěte snad záleží – to by se naše dcera pak asi jmenovala Herta. Nebo neustálé nervování se se Zdendovým tátou, který se moc rád podivoval nad tím, že ještě nepřibírám a není na mně nic vidět, a taky mi pořád měl tendence cpát cokoliv, co je z kravskýho mléka, ač už druhej měsíc mléko nepiju a neustále jim to opakuju – a taky nervování se s jejich neschopností přijmout ten fakt, že vápník opravdu není pouze v kravskym mléku a že to jestli budu nebo nebudu mít mléko na kojení, konzumace kravského mléka nijak neovlivňuje. 
Myslím si, že někdy ke konci těhotenství zpracuju článek na téma „debilní kecy vůči těhotnejm“, protože the struggle is real. Ať už to teda bylo ohledně jména, nebo čehokoliv jinýho. Třeba právě v únoru, když mi jedna „známá“ – viděly jsme se jen jednou, na charitativní akci, kde jsme obě dobrovolničily, začala psát, jestli vážně piju kohoutkovou vodu, jestli se nechci radši sejít a ona mi nabídne možný řešení a alternativu pro čistou kohoutkovou vodu! Já samozřejmě netvrdím, že to co tu pijeme, je nějaký skvostný a super zdravý, ale určitě je to lepší než ve spoustě rozvojovejch zemí. A nějak si nedokážu představit – takže já si budu celý těhotenství pít vyčištěnou, sterilní vodu, abych ji pak musela takhle filtrovat i svýmu miminku a moje dítě by se pak celej život nemohlo nikde napít kohoutkový vody, protože by byl jeho organismus tak zvyklej na vodu sterilní, že jakákoliv jiná by působila velký potíže?…. Seriously, people.
Takže teď všem svejm po mně těhotnejm kamarádkám vždycky radím, holky, nespěchejte na to oznamování! Jen si to nechte co nejdýl pro sebe a užívejte si to v kruhu rodinném. Nehrňte se do toho. Protože čim dříve se těhotenství odhalí široké veřejnosti, tim dříve široká veřejnost nabije dojmu, že je vaše těhotenství zájmem široké veřejnosti a široká veřejnost má právo vám do všeho mluvit a má vždycky pravdu, ale hlavně to s váma myslí dobře! 
Upřímně, věřím tomu, že i konzumace kofeinu, alkoholu a podobných věcí, má na miminko vliv, ale nikdo vám pak už neřekne, když bude mít vaše dítě ve 40 problémy se srdcem, že je to proto, že jste v těhotenství pila 4 šálky kafe denně, protože už je to zpětně nedokázatelný. Ale stejně jsem si to kafe jednou do tejdne, když byla chuť, prostě dala, protože kdybych měla poslouchat ostatní, tak budu pít celý těhotenství jenom vodu, ještě k tomu sterilní, jídlo žeru bez chuti, protože nemůžu ani solit, ani používat bylinky, ani nic jinýho, k moři se nepodívám, protože lítání je strašně nebezpečný, do bazénu nemůžu, na kolo nemůžu, na zelenej čaj se ani podívat. Z toho jde hlava kolem, no uznejte! Tak krásnej den, plnej starání se čistě a jen o sebe, dík! ♥  

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *