Těhotenství

Těhotenství, porod, šestinedělí – a kde jsem já?

Nejprve bych ráda poděkovala všem ženám, které přišly přede mnou, ženám, které přišly ještě přede nimi a ženám, které přijdou po mně, po mé dceři a tak dále. Ženám, které se rozhodly vnést do tohoto světa potomka a starat se o něj jak nejlépe dovedou a jak nejlépe umějí. Už dlouho jsem chtěla něco podobného napsat, především proto, abych se vyhnula neustálému vysvětlování a objasňování na sociálních sítích, ať už v komentáři nebo ve zprávách, protože i já se většinu času cítím dost nedokonale a někdy se nechám ztrhnout do již zmíněných úkonů, i když vím, že každý máme svou hlavu a můj pohled na věc, mohu mít vždy jen a pouze já. Ráda bych uvedla, že toto není směřováno někomu konkrétnímu, proti někomu, ani ve prospěch někoho, jen se ráda vyhnu veškerému budoucímu argumentování nad názory a domněnkami, tím, že jasně řeknu, jak to všechno vlastně myslím, kde vlastně stojím. 
Vždycky se snažím veškeré své názory stavět tak, abych zároveň neodsuzovala jiné názory, volby druhých lidí, ale samozřejmě, když se k něčemu přikláním, chci nějakým směrem vést svůj život, své těhotenství, svůj porod, své šestinedělí, své dítě a náš život, budu o tom mluvit častěji, budu propagovat klady téhož směru a nevidím důvod, proč bych měla propagovat směr jiný. Samozřejmě, že mám svůj porod ještě před sebou, a i kdybych porodila a vychovala 100 dětí, nic mě neopravňuje k tomu soudit jak si těhotenstvím, porodem, šestinedělím a společným životem prochází jiná matka, protože její těhotenství, porod, šestinedělí a společný život by vždy byl ten 101., a tudíž pro mě neznámý. 
Ráda bych rovnou uvedla na pravou míru, že to když se vyjádřím špatně třeba o kouření v těhotenství, je sic odsuzování, ale o špatnosti a neetičnosti tohoto konkrétního (tedy škodit dítěti a jeho zdraví) činu se snad nemusíme nikdo bavit. Teď už jsem ovšem taky poučena a pokusím se v budoucnosti neplést ani do toho, haha. Ráda bych zmínila, že o čem se chystám mluvit, jsou věci týkající se ničeho, co by dítěti případně matce mohlo jakkoliv ubližovat na zdraví, či jejich všeobecnému well beingu. 
Ano, jsem pro přirozený porod, vždycky jsem byla stoner a hippie, prášky jsem si brala maximálně na menstruaci a to jen proto, že bývala vždy silná a to jen když už to vážně nešlo vydržet, nebo jsem tak musela být v práci. Ale to neznamená, že odsoudím ženu, která si dá při porodu epidural nebo rajský plyn. Že odsoudím ženu, která si porod nechá vyvolat. Která je z představy porodu tak vystrašená, že radši naplánuje císařský řez. A víte, neříkám tohle všechno, abych ze sebe udělala tu superhodnou, co občas nepodpoří ty horší stránky osobnosti a nad něčím se neušklíbne nebo nezakroutí hlavou. Co si mnozí z vás totiž neuvědomují je to, že kdybych si někdy dovolila odsoudit ženu, která rodí s epiduralem, nebo oxytocinem, nebo čímkoliv dalším, tak mohu zároveň odsoudit i své budoucí já, protože nevím co mě čeká.
 Nevím, jestli můj porod bude trvat 7, 12, 18, 30 nebo i 50 hodin. Nevím, jestli nebudu mít kontrakce tak silné, že po x hodinách budu muset požít nějaký druh medikamentů, abych byla schopna své tělo i nadále nechat konat, nevím, jestli budu dostatečně silná, když budu mít první dobu porodní přes 30-40 hodin, abych dále nechala porod běžet přirozeně a nenechala lékaře zakročit sekcí. Nevím, jestli bych v případě přenášení byla schopná odolávat tomu šílenému společenskému tlaku a nešla na vyvolání. Nic z toho nevím a i proto si nemohu dovolit soudit kteroukoliv ženu a kteroukoliv svobodnou volbu porodu. Musela bych pak odsoudit i samu sebe a dlouho se pak vyrovnávat a bojovat s možným zklamáním ze sebe samé, že nešlo „všechno podle mých představ“. Věřím svému tělu, že je dokonale vybaveno pro porod mého potomka. Věřím, že jakýkoliv zásah do tohoto procesu a látkové výměny zvenčí je na škodu, a může proces akorát prodloužit či zkomplikovat. Věřím, že jako žena zvládnu bezstarostně přivést na svět svou dceru.
Nemám nic proti rození sekcí, rozením za pomoci medikamentů, ale ani proti porodům přirozeně nebo porodům doma, jestli je něco proti čemu se ráda ohradím, je to neinformovanost. Když se chce někdo hádat, že nemýt miminko hned po porodu je prasárna a hanebnost, když je na světě tisíce studií a i samotná Světová zdravotnická organizace to nedoporučuje, protože tím bereme miminku přirozené mikroby. (Pozn. – Ano, na světovou zdravotnickou organizaci se budu odkazovat asi hodně, protože tohle doopravdy nejsou výmysly těch biomatek, co se všude tak tvrdí, ale jsou to věci stanoveny nejedním odborníkem na porod a to dokonce i těmi největšími, co vůbec na tomhle světě jsou – přeložený dokument můžete najít zde, doporučuju fulltextový vyhledávání, odkaz na originál je zde a když si náhodou vyhledáte do google „světová zdravotnická organizace doporučení k porodu“ nebo něco takového, určitě najdete spousty „výtahů“) Když někdo považuje dotepání pupečníku za nechutnost, nebo když někdo obhajuje i v dnešní době nástřih hráze jako něco nezbytného, něco čemu se nedá předejít nebo něco, co je méně škodlivé nežli natrhnutí. Když se někdo chystá užít epidural, ale předem se neinformuje o všech účincích na své tělo, ale i tělo miminka, následky i rizika během užití i po užití. Stejně tak s oxytocinem. Nelíbí se mi ovšem ani to, když se někdo rozhodne rodit doma jen tak z rozmaru, ale dále se neinformuje o všech potřebných věcech a nezařídí vše potřebné, aby na to byla matka i domov připraveni. Nelíbí se mi když někdo nabádá druhé, ať si nechají udělat Hamiltonův hmat před termínem, protože to nebolí a je to v pohodě, když to některé matky může bolet šíleně a způsobit třeba i sekci, protože porodní cesty ještě zkrátka nebyly připraveny. 
A teď teda budu možná trochu strohá, ale upřímně mě nezajímá, pokud někomu bude připadat fádní nebo odsouzeníhodné nejen cokoliv, co píšu výše, ale i třeba porod, který si nakonec zvolím, nebo cokoliv z toho, co v příštích měsících nebo letech někde prohlásím. A já se klidně přiznám, že si možná budu jednou protiřečit, že jeden rok budu tvrdit tohle a pak za dva roky něco jinýho. Protože je to přirozený růst a vývoj člověka a jeho osobnosti. Před rokem bych v životě nevěděla, co půlka z tohodle článku má sakra znamenat, mojí největší můrou byl nástřih a sama jsem si tenkrát myslela, že se to provádí úplně všem a povinně, nezbytně, a domporod (domácí porod, hihi) bych určitě taky hned zavrhla, a to z jednoho prostýho důvodu. Prostě jsem neměla ty informace. Nečetla jsem doporučení WHO skrz na skrz. Nečetla jsem Odenta (zde něco o něm) ani si nezjišťovala nic bližšího o tom jak v těle proces porodu vlastně probíhá. A proto pokud se se mnou chce někdo hádat, že je tohle a tamto blbost, už teď vám můžu říct, že já na tyhle hádky nemám. 
Hádky tohohle typu totiž většinou přichází od mužů, nebo kamarádek a známých, které samy dítě ještě nemají a znalostmi jsou někde tam, kde já před rokem. Jen bych ráda uvedla na pravou míru, že ač se budu převážně ve svých příspěvcích a rozvahách věnovat porodu přirozenému, je to proto, že v něj věřím, věřím v tělo jako mechanismus porodu schopný a věřím v ženy, které rodí, ale ne proto, že bych zavrhovala porod, který je nějakou ouncí nepřirozený. A nebudu se asi nikdy ospravedlňovat, že můj pohled je takový a takový, protože jak už mám ve zvyku, hodně jsem si ohledně toho tématu nastudovala a mám v plánu studovat dále, a tak to, co prohlašuji, opravdu nejsou výmysly, ale fakta podpořená lékařskou komunitou. A nebudu se ani ospravedlňovat, jestli někomu budou připadat ty příspěvky otravné, omílající stále to samé dokola, protože já nejsem ten, kdo vás nutí číst je a třeba až do konce, nebo mě sledovat na sociálních sítích. To jste vy sami ❤ 
Na závěr bych ráda věnovala speciální poděkování těm ženám, které nešly rodit se zavřenýma očima a nenechaly se stáhnout odsuzováním mnohdy bezdětných kamarádek a známých, věřily sobě a svému tělu a ať už rodily doma nebo v porodnici, rodily informovaně a tím i zodpovědně. I díky vám se naše porodnictví dostává z dob pravěkých, díky!  

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *