Těhotenství

Život s bebe now and then🤱🏻

Už jsem si vyslechla hodně řečí ohledně péče o dítě – nejen těch směřovaných k mé péči, ale i od kamarádek starajících se o své či pracující s dětmi. Máloco mi utkví v hlavě tak moc, že se k tomu vracím. Většinou jen ty věty a zkušenosti, které mně samotné mají pomoct k něčemu dospět a dozrát, ať už za týden nebo za pár měsíců. Jednou z nich byla i nedávná konverzace se zoufale unavenou kamarádkou 4 měsíční holčičky, že poslední dva dny pořád malá pláče a ani si nezajde pořádně na záchod. Hledala jsem pro ni jiná slovy podpory než „to je jen období“, ale nechtěla jsem vyloženě použít slov „to přejde“, protože kromě toho, že to ten člověk úplně slyšet nechce ani nepotřebuje, jsem se taky podívala na 11 měsíční Elí, jak se asi po 3456445tý vzteká a to jsme vzhůru 3 hodiny, pláče, ať si ji vezmu na ruce, ani jsem jí nestihla pořádně na tu zem položit, a věděla jsem, že jí to nemůžu udělat. Nemůžu jí přece lhát, že se to brzy zlepší. 😄

Nechci zase znít hanlivě, takhle u nás nevypadá každej den a ani celej den, ať je sebe víc náročnější. Ale i Elí pořád má svoje období… a nutí mě to přemýšlet, co je vlastně horší a méně zvládnutelný – jestli ty období předtím nebo teď. Vzpomenu si vždycky na větu jiný kamarádky, která dělala laktační poradkyni, jak na tyhle řeči s 3letým dítětem doma vždycky chtěla říct „Buď ráda, že ležíš a že můžeš ležet.“. Teď s ohledem zpět musím s úsměvem říct, že je to určitě jednodušší zpět k těm prvním měsícům. Sice člověk ještě nemá vychytaný co přesně to dítě chce, ale můžete si ho v klidu zavázat do šátku a nevyndat, spíte každou hodinu a půl nebo dvě, a i když jsou náročnější dny, vetšinou tam je víc než jeden denní spánek, kdy si může žena lehnout a spát s dítětem. Teď je s tím dítětem určitě víc srandy a zábavy, ale co se prostě těch protivnejch období týče, bylo to předtím určitě snazší. Teď už to chce prostě víc práce 😀, aby se i dítě samotné naučilo s emocemi pracovat a to hlavně správně.

Vždycky kamarádkám radím, ať se prostě na všechno vykašlou a spí. Spí, když můžou = kdykoliv, kdy spí dítě. Úklid počká, nebo ho může obstarat někdo z rodiny. Uvařit může taky někdo jinej, nebo se dá jídlo objednat. V šestinedělí odpočívejte a pokud už chcete přijímat návštěvy, ať chodí jedině s navařeným jídlem. Nevařte vy pro ně. Jste po porodu! 😅 Vždycky taky při náročném dni říkám, ať se obrátí na chlapa. Nikdo jinej totiž nemůže tak rychle a dobře pomoct jako partner se kterým to dítě máte – logicky 😀 Včera na hřišti měla podobný starosti paní s 6týdenním miminkem, myslím si, že kdybychom neměli v hlavě zakořeněný to, že pláč je špatným, že má dítě spát samo, v postýlce, celou noc, většinu problémů na začátku mateřství máme vyřešených. Kdybychom do mateřství šly s tím, že v příštích pár měsících bude prostě dítě projevovat všechny svý emoce a je to v pořádku, že nás potřebuje po boku a první měsíce na nás bejt ideálně nonstop nalepený, že je to všechno esenciální pro jeho vývoj a že tak vypadá spokojený miminko, možná bychom od začátku měli jasno v tom, že takhle je to v pořádku. Neměly tendence s každým pláčem hledat chyby v sobě, v dítěti, přemýšlet, kam před pláčem utéct. Jsme generace od „Nebreč!“ rodičů a neseme si to v sobě celý život, aby se to nejvíce projevilo právě při výchově našich vlastních dětí.

Teprve teď si začínám uvědomovat ty nejzásadnější vzorce, které si z dětství nesu do výchovy a kterých bych se chtěla zbavit. Všímám si i na ostatních příbuzných, jak se vždycky ptají „Nechceš si dát rohlík?“ … „Nechceš si dát něco k pití?“ .. „Nechceš si sednout?“ .. a pak se hrozně diví, že dítě řekne „Ne, nechci.“, když jim to vlastně nabízí jako první slovo ve větě. To je pak dítě vybíravý a harant, že jo. Co jsem si toho začala všímat u ostatních, zjistila jsem, že to dělám taky. A je to opravdu oříšek, začít používat chceš místo nechceš… Není to ale takovej oříšek jako zbavit se “ Ne,ne,ne,ne,ne!“ 😅🙈 Od tý doby, co Elí objevuje prakticky všechno u nás doma, bylo Ne a nejlépe zopakovaný šestkrát za sebou každodenním chlebem v naší domácnosti. Když mi plácala do televize, tahala za žaluzie, lezla do kabelů, moje automatická reakce bez přemýšlení byla vždycky hromada “ Ne,ne,ne,ne,ne“ až mi z toho pak šla samotný hlava kolem. Říkala jsem si, že jsem přeci chtěla mít výchovu bez zakazování a přikazování. Kam se teď poděla? Po několika měsících se mi daří 95% ne úspěšně vymýtit a nahradit větami typu „Chceš si raději házet s balónkem?“, které zaberou a jsou pro nás obě mnohem snesitelnější, ale i nejúčinnější.

Nejnovějším oříškem je pro mě zbavit se přehnaného enthusiasmu 😃 Zjistila jsem, že jsem jedna z těch, co dítěti literally tleská i za bobek v nočníku. Fakt, přiznám se. Slovo šikulka je pro nás denní chléb a odbourat ho je pro mě snad ještě těžší než “ Ne! Challenge“. Eleanor si jako malá lvice dělá ráda všechno po svém. Vlastně už od porodu si ten svůj svět řídí ona, ač nenápadně. Zjistila jsem, že moje přehnaný nadšení z každejch pár kroků, každýho prdu a slova jí začíná demotivovat, a taky že mi přijde, že pak ty věci dělá proto, že chce, abych tleskala nebo se radovala. Nechci jí ale připravit o vlastní motivaci. O její osobnost. I když jsme obě silné osobnosti a je to někdy náročné, nechci, aby se mi podřídila. Chci, aby si dál věci řídila podle sebe, protože věřím, že když jí k tomu naučím vnímat pocity druhých a být ohleduplná, dokáže jednoho dne vše, co si usmyslí. Když pro ni bude motivací moje nadšení, nikoliv její vlastní, když neustále uslyší jen „ne, ne, ne“, bude žít v hodně limitovaném světě se snahou zalíbit a podřídit se druhým. A to není svět ve kterém se snadno dá být šťastnou. 🤷‍♀️

Jinak dětský hřiště mě začínají bavit. Díky rozhovorům, které poslední měsíce tvoříme, jsem už docela otrkaná, co se sociálních interakcí týče, a tak jsme na hřišti každý den. Před pár dny jsme dokonce potkaly paní s holčičkou na den stejně starou jako Elí 🖤 Každopádně občas se tam toho dozvím tolik, že teď mi určitě inspirace na články chybět nebude 😀 Tak krásnej víkend všem, bobíni 🖤

Mohlo by se vám také líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *